|
|
Šumavský vlk, zlo nebo spása? Pohled klíčových aktérů na návrat vlka na Šumavu
Baborová, Hana ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Novotná, Hedvika (oponent)
diplomová práce se zabývá výzkumem jednotlivých problematikou návratu vlka do Národního parku Názory byly získány pomocí a pomocí dotazníkového Jeho výsledky byly porovnány s výzkumem socioekonomický monitoring v národních parcích a Bavorský les v letech 2017 2019 , který se z také problematice vlka. Práce tak popisuje vývoj v Cílem práce je poskytnout vhled do místní problematiky, popsat postoje jednotlivých a definovat faktory, které mají na rozdílné názory vliv. Teoretická popisuje zkoumané území a tak jako její dopad na krajinu, biodiverzitu a Praktická se na konkrétní postoje zainteresovaných stran, z kterých vyvozuje hypotézy pro dotazníkové Pomocí kombinace kvalitativní i kvantitativní metody v vyhodnocuji cíle práce. slova Národní park vlk obecný, návrat pohled vnímaní
|
|
|
Problematika lýkožrouta smrkového v NP Šumava - aplikace do geografického vzdělávání
Faflák, Jiří ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Král, Luboš (oponent)
Problematika lýkožrouta smrkového v NP Šumava - aplikace do geografického vzdělávání Abstrakt Bakalářská práce se věnuje lýkožroutu smrkovému s důrazem na možné postupy při řešení kalamitních stavů v NP Šumava a aplikaci textů pojednávajících o tomto problému do výuky zeměpisu. Kalamity způsobené lýkožroutem smrkovým jsou dlouhodobým problémem nepůvodních smrkových monokultur, které nejen na Šumavě nahradily původní smíšené lesy. Názory na způsob řešení kalamitních stavů se často liší a je dosti obtížné posoudit jejich objektivnost. Metoda čtení textů je vhodná při zařazení tohoto tématu do geografického vzdělávání. Aktivním čtením textů v hodinách zeměpisu studenti rozvíjí schopnost kritického myšlení a utvářejí si vlastní názor. Soubor předložených textů zahrnující různé pohledy na řešení kůrovcové kalamity na Šumavě pomůže učiteli při rozvoji uvedených schopností u studentů. Texty jsou rozděleny do tří názorových skupin podle navrhovaného řešení. Součástí práce je rovněž CD s texty, se kterými může učitel pracovat a upravovat je podle potřeby.
|
|
|
Profil návštěvníka Národního parku Šumava
MARŠÁLKOVÁ, Jitka
Cílem diplomové práce je charakterizovat návštěvníka Národního parku Šumava, zabývá se motivem k návštěvě a způsobem využívání tohoto území. Dále se zabývá vnímáním základních krajinných struktur národního parku a hodnotí posun ve vnímání těchto krajinných struktur oproti literatuře 19. století. V neposlední řadě se zabývá environmentálními postoji návštěvníků. Pro komplexní podchycení této problematiky jsou zprvu vysvětleny základní pojmy, jejich rozdělení a nejdůležitější mezníky ve vztahu člověka k přírodě. Práce tak s pomocí historického vývoje zachycuje nejdůležitější myšlenkové změny enviromentálních postojů a prostřednictvím doložených tezí je utvrzuje, či naopak vyvrací.
|
|
|
Formování postojů žáků v hodinách zeměpisu na příkladu problematiky kůrovcových kalamit
Faflák, Jiří ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Hanus, Martin (oponent)
Formování postojů žáků v hodinách zeměpisu na příkladu problematiky kůrovcových kalamit Abstrakt Diplomová práce se věnuje formování postojů žáků za využití čtení v hodinách zeměpisu na příkladu problematiky kůrovcových kalamit v NP Šumava. Ve vztahu k NP Šumava se objevují dva hlavní ideové proudy - jeden z nich prosazuje myšlenku zásahu člověka při potlačení kalamit lýkožrouta smrkového, druhý názorový proud zastává opačný postoj, tedy nezasahovat a ponechat obnovu zničených porostů na samoregenerační schopnosti lesa. Hlavní kostru diplomové práce tvoří výzkum, který si klade za úkol zjistit, jaký postoj k výše uvedenému tématu žáci mají a jakým způsobem se mění v závislosti na kritickém čtení názorově vyhraněných textů. Pro výzkum byly stanoveny dvě hlavní výzkumné otázky. Výsledky šetření jsou v textu graficky znázorněny a okomentovány. Výzkum mimo jiné ukazuje, do jaké míry je možné ovlivňovat názor žáků při aplikaci vhodných textů do výuky. Klíčová slova: lýkožrout smrkový (Ips typographus), NP Šumava, kůrovcová kalamita, geografické vzdělávání, kritické myšlení, aktivní čtení, změna postoje
|
|
|
Problematika lýkožrouta smrkového v NP Šumava - aplikace do geografického vzdělávání
Faflák, Jiří ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Král, Luboš (oponent)
Problematika lýkožrouta smrkového v NP Šumava - aplikace do geografického vzdělávání Abstrakt Bakalářská práce se věnuje lýkožroutu smrkovému s důrazem na možné postupy při řešení kalamitních stavů v NP Šumava a aplikaci textů pojednávajících o tomto problému do výuky zeměpisu. Kalamity způsobené lýkožroutem smrkovým jsou dlouhodobým problémem nepůvodních smrkových monokultur, které nejen na Šumavě nahradily původní smíšené lesy. Názory na způsob řešení kalamitních stavů se často liší a je dosti obtížné posoudit jejich objektivnost. Metoda čtení textů je vhodná při zařazení tohoto tématu do geografického vzdělávání. Aktivním čtením textů v hodinách zeměpisu studenti rozvíjí schopnost kritického myšlení a utvářejí si vlastní názor. Soubor předložených textů zahrnující různé pohledy na řešení kůrovcové kalamity na Šumavě pomůže učiteli při rozvoji uvedených schopností u studentů. Texty jsou rozděleny do tří názorových skupin podle navrhovaného řešení. Součástí práce je rovněž CD s texty, se kterými může učitel pracovat a upravovat je podle potřeby.
|
|
|
NPŠ - 2015
Hanuš, Jan
Cílem letecké kampaně NPŠ (Národní Park Šumava) 2015 bylo vytvoření georeferencovaného hyperspektrálního snímku (1) celého území národního parku a (2) vybraných zájmových lokalit v dostatečném prostorovém a spektrálním (VNIR) rozlišení využitelném pro následné aplikace managementem NPŠ.
|
|
|
Vývoj a perspektivy návštěvnosti Chalupské a Jezerní slatě (NP Šumava)
DUTKA, Ladislav
Šumavské slatě jsou velmi cenným biotopem s výskytem vyhraněné flóry a fauny, včetně glaciálních reliktů. Zároveň jsou to lokality turisticky atraktivní, proto je důležité najít vhodný kompromis mezi jejich návštěvností a ochranou. Práce se zabývá vývojem turistické návštěvnosti Chalupské a Jezerní slati v rozmezí dvou let (2010, 2012) a rozšiřuje bakalářskou práci (Porovnání Chalupské a Jezerní slatě z hlediska jejich návštěvnosti). Je rozdělena na dvě hlavní části. První, teoretická část, obsahuje literární rešerši o charakteristice šumavských slatí a turismu v této lokalitě. Praktická část práce monitoruje návštěvnost obou slatí a zpracovává dotazníkové šetření, zaměřené na specifika turistů a jejich priorit při navštívení Chalupské a Jezerní slatě a dopravy na tyto lokality. Bylo zvoleno pět termínů pro terénní pozorování, monitorování a dotazníkové šetření. v roce 2012 byly zvoleny termíny blízké termínům z výzkumu v roce 2010. Na každé lokalitě se podařilo získat 200 vyplněných dotazníků. Výsledky z obou výzkumů byly porovnány mezi sebou. Bylo zjištěno, že počet návštěvníků na slatích stále narůstá. Na Jezerní slati bylo zaznamenáno 1438 návštěvníků, na slati Chalupské 1106 turistů. Jezerní slať byla i v roce 2012 navštěvovanější než slať Chalupská. Nejvíce turistů přijelo na slatě na kole, ačkoliv byl zaznamenán nárůst návštěvníků, kteří využili také autobusové dopravy. Velkým překvapením byl velmi výrazný nárůst turistů, kteří měli s sebou psa. V roce 2012 byli návštěvníci Jezerní slatě oproti roku 2010 častěji ubytováni v kempu. V závěru práce je nastíněn další možný vývoj a perspektiva zkoumaných slatí v čase budoucím.
|
|
| |
|
|
Vliv těžebních technologií na lesní ekosystémy v Národním parku Šumava
VOKÁČ, Otakar
V důsledku diferenciace péče o lesní ekosystémy jsou na území NP Šumava lokality, kde vlivem lesní těžby dochází ke škodám na lesních ekosystémech. Jeden z nejvíce ovlivňovaných ekosystémů je půdní ekosystém, který je narušován četnými přejezdy používaných mechanizací. Mezi mechanizaci, která vykoná největší počet přejezdů na těženém území, se řadí přibližovací technika. Cílem této práce bylo získat a analyzovat údaje o používaných přibližovacích technologiích a vyhodnotit jejich vliv na lesní ekosystémy. Ve vybraných lokalitách Národního parku Šumava byla provedena analýza těžby, měření zahloubení stop, zhutnění půdy a odběr půdních vzorků pro zjištění hmotnostní vlhkosti půdy. Na základě získaných výsledků byly definovány negativní vlivy těchto technologií na vodní i vzdušný režim půdy. Součástí vyhodnocení jsou i doporučení pro snížení negativních důsledků těžby na půdu.
|
|
|
Porovnání Chalupské a Jezerní slatě (NP Šumava) z hlediska jejich návštěvnosti
DUTKA, Ladislav
Šumavské slatě jsou velmi cenným biotopem s výskytem vyhraněné flóry a fauny, včetně glaciálních reliktů. Zároveň jsou to lokality turisticky atraktivní, proto je důležité najít vhodný kompromis mezi jejich návštěvností a ochranou. Práce se zabývá turistickou návštěvností Chalupské a Jezerní slati. Je rozdělena na dvě hlavní části. První, teoretická část, obsahuje literární rešerši informací o charakteristice, historii a využití Chalupské a Jezerní slatě. Praktická část práce monitoruje návštěvnost obou slatí a zpracovává dotazníkové šetření, zaměřené na porovnání oblíbenosti Chalupské a Jezerní slatě. Během pěti terénních pozorování, sčítání a dotazníkového šetření bylo mimo jiné zjištěno, že oproti Jezerní slati není Chalupská slať navštěvovanější lokalitou. Obě slatě navštívili převážně čeští turisté, informační tabule hodnotili jako přínosné, i když většina z nich nestuduje tabuli celou. Většina návštěvníků, kteří navštívili slatě, přijeli na kole. Turisté zde byli na dovolené delší než sedm dní a dávali přednost ubytování v penzionu před bydlením v kempu. V závěru práce je nastíněn problém únosnosti návštěvnosti a turismu na zkoumaných lokalitách.
|
host ::
RSS.